Nedávno jsem psala na facebook poprvé o svém objevu, nad kterým jsem
užasla ve smyslu čistoty vnímání. Možná to znáte, někdo vám něco
doporučí, my už jsme naučeni ostražitosti, takže se trochu s nedůvěrou
podíváme, o co vlastně jde a máme z toho v sobě nějaký pocit.
Odložíme to na „někdy“, anebo si to s myšlenkou „pokud mi to může
pomoct a něco přinést, ať se tak stane“ prohlížíme, vnímáme co to
s námi dělá, pozorujeme. A třeba to zase odložíme, protože to zkrátka
není pro nás to pravé, nebo není správný čas.
A právě tohle cítění, když jsem držela v rukou první esenciální
oleje značky Bewit, promluvilo asi takhle: „Teda, tohle je, jako když
pohladíš na záhonku rostoucí mátu a přičichneš si, cítíš z ní její
sílu, cítíš slunce, co ji vytahuje ven, to je skvělý, když bude rýma,
nebo bolest hlavy!“ Anebo taky: „33, je vůbec možné smíchat tolik
olejů, může to být ještě příjemné? Wow, no ano, cítím pomeranč!
A teď trochu smrk! A kadidlo! Taky hřebíček! To je boží!!!“
http://zivotvlehkosti.cz/…-be-with-it/