Objevte s námi příběh vůní z Madagaskaru

Autor: BEWIT

Pamatujete si na naše střípky z cesty do Afriky, kam jsme se vydali objevovat ty nejkvalitnější lokální výrobce esenciálních olejů? Zveme vás na dobrodružnou cestu, která nám během čtrnácti dnů poodhalila oponu pěstování, sběru a konečně výroby esenciálních olejů. Vydejte se s námi do exotických končin písmenko po písmenku a přivoňte si. Tohle je Madagaskar. 

Madagaskar, ostrov plný lemurů

Na jeden z největších ostrovů světa jsme se vydali se čtyřčlennou výpravou. Objevovat krásy, ale také až neuvěřitelných 90 % endemických rostlin a stromů, které nenajdete nikde jinde na planetě. Mezi typické symboly ostrova patří opice lemur, kterou můžete pozorovat z těsné blízkosti. Zdejší příroda je navíc stále relativně řídce osídlena lidmi, a tak nabízí vysokou kvalitu neznečištěných polí a divoce rostoucí vegetace pro využití nejen při výrobě kvalitních esenciálních olejů. Po příletu do hlavního města, které místní nazývají Tana, jsme se s nadšením vydali za první zastávkou: esencemi ze zázvoru. 

Cesta do džungle a za zázvorem

Na úvod nás čekala mnohahodinová cesta autem do východní části Madagaskaru. Právě tam se nachází oblast, ve které se zázvoru velmi dobře daří. Je zde také řada krásných přírodních parků a pralesů – vlastně i kontrastů, protože jsou tu také políčka, kde v zemi zhruba po třech měsících vyroste kořen zázvoru. Ten následně sklízejí ručně místní farmáři.

Na výrobu jednoho litru esenciálního oleje ze zázvoru je zapotřebí zhruba 400 kilogramů suroviny. Ta putuje z pole do destilovny. Po očištění kořene od zbytků zeminy je zázvor připraven na velice jemné namletí. Výsledkem je hustá jemně namletá směs. Teprve poté je zázvor přemístěn k finální přístrojové destilaci. 

Lokální dřevo jako palivo

Jak probíhá celý proces destilace? Destilační přístroj má kapacitu tisíc litrů, avšak zdejší pěstitel jej naplňuje pouze z 1/3 – a to z prostého důvodu. Tento postup je ideální pro dosažení co nejvyšší kvality. Samotný proces destilace pak trvá zhruba šest hodin. Po celou dobu je ale nutné ručně přikládat dříví do kotle. 

Na Madagaskaru je běžné, že lidé využívají lokální dřevo jako zdroj energie pro zahřátí vody. Ta se následně promění v páru a projde destilační nádobou, ve které je umístěna surovina zázvoru. Pára s sebou unese silice esenciálního oleje a v kondenzační nádrži se následně prudce ochladí. Tak se promění zpět do kapalného skupenství a vyplaví se do nádrže spolu s esenciálním olejem. 

Vedlejší produkt, ale kosmetický zázrak

Co nás na každém procesu destilace moc baví? Vedlejší produkt výroby – voda – se při výrobě esenciálního oleje stává druhotným (a skvělým) produktem přírodní kosmetiky. Můžete ji znát jako hydrolát, esenciální či květovou vodu. Používá se jako pleťové tonikum, pro osvěžení vlasů i pleti, ale i na dochucení nápojů či dezertů. 

V tomto případě je tomu však bohužel jinak. Ze zdejších lokalit je samotnou čerstvou esenciální vodu velmi těžké a drahé rychle dopravit do doků a dostat ji ve velkém množství do Evropy, proto se většina květové vody na místě vylévá a ponechává se jen samotný esenciální olej. 

Přivoňte si, tohle je geránium

Za dalším skvostem mezi esenciálními oleji jsme museli absolvovat velký a poměrně náročný přejezd. Proto jsme se vybavili terénním SUV, abychom se zvládli přepravit drsnými odstrovními cestami. Na Madagaskaru je totiž velmi málo asfaltových cest a ani ty neumožňují rychlou jízdu, protože jsou plné výmolů a někdy doslova nebezpečných děr. Naše průměrná rychlost byla jen 40 km/h, a tak jsme 150 km dlouhou cestu absolvovali bezmála 9 hodin jízdy.

Lokalita, kde je pěstováno geránium, leží daleko od velkých měst v nadmořské výšce přes 2000 m n. m. Panuje tu unikátní mikroklima a jedná se o jedno z nejchladnějších míst Madagaskaru. Ráno a večer teploty klesají k deseti stupňům Celsia, přes den je přes dvacet stupňů Celsia. Aby bylo geránium chráněno před nízkými teplotami, jsou zdejší políčka dokola osázeny jehličnatými stromy. 

Sběr geránia probíhá ručně za účasti asi 15 sběračů. Za necelou hodinu posbírají dostatečné množství suroviny, aby naplnili podomácku zkompletovaný auto traktor a vyrazili do destilovny.

Obživa na Madagaskaru: Pro mnoho lokálních lidí je právě pěstování důležitým zdrojem obživy. Pracovních příležitostí zde moc není. Hodně rodin tedy farmaří a rýžová pole zde najdete téměř na každém rohu. 

Skromné destilovny, silná komunita a místo sprchy kbelík

Přestože jsou tu destilovny skromné a všude se využívá lokální dříví jako zdroj tepla pro zahřátí kotle, viděli jsme i benefity této jednoduchosti. Po naplnění kotle surovinou pár mužů udržuje oheň a zbytek zavítá na piknik u řeky, kde místní ženy farmářům připravují oběd. Na piknik pozvaly i nás. Hostina to byla bohatá a všechny nás příjemně vzpružila do další části dne, v níž nás čekal další sběr a naplnění kotle druhé dávky. Práce na gerániovém esenciálním oleji skončila pozdě večer.

Přišel čas spát. Nocovali jsme přímo v domku ve vesnici u farmáře. Dům ještě nebyl zabydlený, proto se uvnitř nenacházel prakticky žádný nábytek a vybavení. Podmínky nenabízejí vesničanům přístup k elektrické energii, plynu, vodě, protože tady zkrátka nejsou. Místní jsou odkázáni zcela sami na sebe. Skromná světýlka v domě pohání autobaterie, která se musí dobíjet z generátoru, vaří se na ohni a voda se bere ze studny ručně. Koupelna není součástí domu, který je na místní poměry luxusním obydlím, ale nachází se na dvorku. Ano, ta skromná hliněná budka bez stříšky s mírným sklonem betonové podlahy, která slouží jako odtok vody dále do dvorku – sprcha. Kohoutek ani sprchovou hlavici zde nenajdete – a chcete-li se osprchovat, vezmete si kbelík vody, kterým se následně poléváte. Voda byla samozřejmě studená, což v nejchladnější oblasti Madagaskaru nebyl žádný med.

Zpátky do lavic a za voňavým pokladem

Poslední naší madagaskarskou zastávkou byl ostrov Nosy Be. Abychom se tam dostali, museli jsme se vrátit zpátky do hlavního města. Tam jsme si jeden den pořádně odpočinuli a využili příležitosti navštívit základní školu. Náš madagaskarský přítel a bývalý žák nám domluvil návštěvu s ředitelem. Po krátkém rozhovoru nám umožnili navštívit několik tříd a promluvit si s dětmi. Jiří Černota pozdravil děti a vedl s nimi krátké rozhovory na témata budoucích povolání, snů, co se děti zrovna učí a zda znají Českou republiku. Po milých okamžicích s místními dětmi jsme pokračovali dál.

Podpora Madagaskaru: Máme velkou radost, že přímým partnerstvím s madagaskarskými farmáři a dodavateli pomáháme nejen rozvoji ekonomické stránky, ale pomáháme také k sociální podpoře, podpoře ve školství a ve zdravotnictví. To pro nás opravdu hodně znamená.

Následující den jsme tedy nasedli na letadlo a z hlavního města vyrazili na ostrov Nosy Be, který je oblíbenou turistickou destinací. Jsou zde přenádherné písčité pláže a také poměrně slušné zázemí hotelů a ubytování. Ve vnitrozemí ostrova je řídce osídlené malé pohoří, kde se nachází skrytý poklad: ylang-ylang. Květinové, sladké a opojné aroma tropické esence ylang-ylang přináší uvolnění, euforii a zvyšuje smyslnost. Pěstování je zde tak rozšířené, že na ylang-ylang narazíte opravdu velmi často a na ostrově se nachází hned několik destiloven. A právě s omamnými tóny esenciálního oleje ylang-ylang naše cestování dospělo ke konci.

Přivoňte si: Tohle je Madagaskar

Už jsme dávno zpět, ale i přesto to ještě není konec. Naše čtyřčlenná výprava po celou cestu vše pečlivě dokumentovala. Z našich záběrů vznikla mini dokumentární filmová série, která detailně poodhaluje celý příběh vůní. Nejen. Přináší také příběhy farmářů a celou paletu barev Madagaskaru. Přehrajte si ji na našem YouTube kanále – zveme vás za zprostředkovaným, pestrým a voňavým dobrodružstvím.