Historie
V hlavní roli metoda pokus-omyl
Do dnešní doby není tak úplně jasné, kdo první ocet objevil, kde
k tomu došlo a kdo první tento široce využitelný nápoj používal. Ať
už je vznik octa spojován s historií Keltů, nebo s historií západní
Římské říše, jedno je jasné. Výroba jablečného octa je
bezesporu spojená s hlavní nezaměnitelnou surovinou – s jablky a
s jejich historií.
Původ jablek je směřován do oblasti Eurasie, odkud byly díky
neustálému přemisťování tehdejších dobyvatelů a kolonistů široce
distribuovány napříč celému světu. Předpokládá se, že výroba prvního
jablečného octa souvisela s objevem kvasinek nacházejících se v okolní
přírodě a jejich následnou aplikací. A jak už tomu bývá, právě
metoda pokus-omyl pomohla ke vzniku jablečného octa, který
známe dnes.
O pozitivních účincích jablečného octa vás jistě poučí snad
každá babička, která s tímto všestranným pomocníkem určitě přišla
do kontaktu. Veškeré babské a jiné rady dohledáte také v knihách
tradiční lidové medicíny. Rozhodně tak na tuto obyčejně
neobyčejnou potravinu nezapomínejte.
Pěstování a výroba
Šetrně zpracovaná BIO jablka
Výchozí surovinou pro výrobu jablečného octa jsou BIO
certifikovaná jablka. Prostřednictvím procesu zvaného fermentace
dochází k přeměně v jablcích obsažených cukrů na jejich kvasné
produkty. Ty se souhrnně označují jako ocet.
Výsledný ocet není filtrován ani pasterován. V rámci
šetrného zpracování je v octu viditelný a zcela přirozený zákal, který
není na závadu. Naopak je důkazem toho, že ocet během výroby nebyl
filtrován ani tepelně zatěžován.
Původ
Itálie
Složení a vlastnosti
Poznejte blahodárnost jablečného octa
Jablečný ocet se vyznačuje jantarovou barvou. Díky
šetrnému způsobu zpracování a vynechání filtrace a pasterizace je ve
výsledném octu zachováno maximální množství vitamínů, minerálů a
také enzymů. Velký význam mají v octu přítomné látky vzniklé
během kvašení, pro které je ocet spojován s jeho blahodárným
působením.
Kyselost jablečného octu je 10 %.
Použití
Výborné dochucovadlo i konzervant
Díky své jemně kyselé chuti a jablečné vůni je tento ocet výborným
dochucovadlem při přípravě zeleninových salátů, různých pokrmů
a sladkokyselých marinád. Konzervačních vlastností jablečného
octa lze také využít při konzervaci různých typů
zeleniny. Pro jeho působení jej můžete v naředěné formě
popíjet formou osvěžujícího nápoje. Nebo ho můžete užívat takzvaně na
„na lžičku“.
Na závěr
- 100% přírodní
- Bez barviv a konzervantů
- Nepasterovaný
- Tepelně nezpracovaný
Zdroje
HLEBOWICZ, Joanna et al., 2007. Effect of apple cider vinegar on delayed
gastric emptying in patients with type 1 diabetes mellitus: a pilot study. BMC
Gastroenterology. 7(46), 1–6.
BÁRDOS, László a Balázs BENDER, 2012. EFFECT OF APPLE CIDER VINEGAR ON
PLASMA LIPIDS (MODEL EXPERIMENT IN MICE). Potravinárstvo. 6(1), 1–4.
H. BUDAK, Nilgun et al., 2011. Effects of Apple Cider Vinegars Produced with
Different Techniques on Blood Lipids in High-Cholesterol-Fed Rats. Jornal of
Agricultural and Food Chemistry. 59(12), 6638–6644.
NAZIROGLU, Mustafa, Mustafa GULER a Cemil OZGUL, 2014. Apple Cider Vinegar
Modulates Serum Lipid Profile, Erythrocyte, Kidney, and Liver Membrane Oxidative
Stress in Ovariectomized Mice Fed High Cholesterol. The Journal of Membrane
Biology. (247), 667–673.
WATSON, Ben, 2013. Cider, Hard and Sweet: History, Traditions, and Making
Your Own [online]. 3. Countryman Press [cit. 2020–10–21]. ISBN
1581572077. Dostupné z: https://books.google.cz