Historie
Pískavice řecké seno je bylina známá již tisíce let. Ačkoliv je tato
bylina původem z Asie, stala se velmi oblíbenou především v oblasti
jižní Evropy, jak je zřejmé již z jejího názvu. Řecké seno se jí
říká, protože ji staří Řekové a Římané používali jako krmivo pro
dobytek. Vypozorovali však, že u zvířat krmených pískavicí došlo ke
zvýšení dojivosti. Na doporučení “otce medicíny“ Hippokrata, byla
pískavice, pro své účinky, předepisována především ženám po porodu.
Napomáhala jim ke zvýšení laktace a s harmonizací poporodního stavu.
Dále byla předepisována ženám, které trpěli bolestivou menstruací.
Oblíbenost si získala také u starých Egypťanů, kteří její semena
přidávali do svých tradičních jídel. Zbylé listy této rostliny byly
součástí egyptského kadidla Kuphi, jehož svatý kouř tvořil
neodmyslitelnou součást fuminačních a balzámovacích rituálů. Semana
pískavice byly nalezeny také v hrobce samotného Tutanchamona.
Původ a pěstování
Tato jednoleté bylina je původem z Asie. V dnešní době je pěstována
především v Indii a Číně. Pískavice dorůstá do výšky jednoho metru a
kvete sněhově bílými či jemně žlutými květy. Plodem této rostliny je
lusk, ve kterém jsou uložena jedlá semena.
Složení a vlastnosti
V závislosti na svém složení a množstvím obsažených biologicky
aktivních látek, je pískavice všestrannou bylinou.
Přirozeně bezlepková superpotravina.
Návod k použití
Pískavice je známá pro své typické aroma připomínající libeček či
celer. Lze ji použít při pečení chleba a různého slaného pečiva,
kterému dodává zajímavou chuť. Je vhodným dochucovadlem rybích,
zeleninových a dalších pokrmů.
Původ
Indie