Pro naše předky patřila noc z 23. na 24. června k těm nejmagičtějším v celém roce. Říkalo se jí svatojánská a věřilo se, že právě tehdy ze sebe příroda vydává to nejlepší. Byliny sbírané v tuto dobu prý získávají nebývalou sílu a schopnosti, které jindy nemají. Mezi těmito bylinami měla vždy jedno z čestných míst také třezalka tečkovaná, lidově zvaná svatojánská bylina.
Třezalka kvete právě v době letního slunovratu a svátek sv. Jana, 24. června, je tradičně považován za vrchol její síly. Odtud pochází i její anglický název St. John's wort, tedy bylina svatého Jana. Po staletí se sbírala přesně v tento čas a z jejích čerstvých květů se připravoval olej ceněný pro péči o pokožku i unavené svalstvo. V dnešním článku se podíváme na to, proč bylinkáři sbírali třezalku právě v tento čas a jak ji můžete využít v každodenní péči o pleť a tělo i dnes.

Svatojánská noc a její tradice
Svatojánská noc má kořeny v pohanských oslavách letního slunovratu, při kterých Keltové vzdávali hold bohyni Matce. Křesťanství na tuto tradici navázalo svátkem Jana Křtitele, jehož narození se slaví právě 24. června. Věřilo se, že právě v tuto noc příroda propůjčuje lidem svou největší sílu a zemi se otevírají její skryté poklady.
Nedílnou součástí slavnosti byl oheň. Vatry hořely na kopcích a vyvýšených místech jako pozemský symbol slunce a jejich záře měla symbolicky chránit celé okolí před zlými silami. Lidé se u ohňů scházeli, tancovali a zpívali a odvážlivci přes ně přeskakovali jako projev odvahy a touhy po pevném zdraví. Zadané dívky házely věnce přes plamen a věřily, že pokud ho jejich milý chytí, čeká je společná budoucnost.
Stejně důležitou roli jako oheň hrály také byliny. Sbíralo se jich devatero a musely pocházet z devíti různých míst, přičemž třezalka nesměla chybět. Bylinkám nasbíraným v tuto noc se přisuzovala výjimečná síla a každá z nich měla své využití. Připravovaly se z nich tinktury a masti, pálily se v ohni nebo sloužily k věštění. Svobodná děvčata si je dávala pod polštář, aby se jim zdálo o svých budoucích mužích, nevěsty je zašívaly do ženichovy košile jako příslib šťastného manželství. Pro děti se z bylin stlaly tzv. svatojánské postýlky, košíčky, do kterých jim přes noc sv. Jan nadělil sladkosti.
Věnce nesloužily jen k házení přes oheň. Dívky je pouštěly také po vodě. Věnec, který se volně nesl proudem, věstil brzkou svatbu, pokud věnec uvízl, znamenalo to, že si na svatbu ještě počkají. Podle pověsti bylo možné v tuto noc nalézt i zlaté kapradí kvetoucí jen o půlnoci, jehož výtrusy ukazovaly cestu ke skrytým pokladům.
Proč se třezalka sbírá právě na sv. Jana?
Za tradicí sběru třezalky v době letního slunovratu nestojí jen lidová pověra, ale i zcela praktický základ. Třezalka tečkovaná dosahuje v době kvetení, tedy právě kolem svátku sv. Jana, nejvyšší koncentrace účinných látek.
Latinský druhový název Hypericum je pravděpodobně odvozen z řeckých slov hyper (nad) a eikon (obrázek) a odkazuje na starou tradici zavěšování svazků třezalky jako ochranu pro celý nadcházející rok. Věšela se také na dveře domů i stájí jako ochrana před nemocí a zlými silami a po usušení sloužila jako vykuřovadlo.
Jmen, která naši předkové třezalce dali, je celá řada. Díky červenému barvivu v květech ji najdete pod názvy krevníček, krevník nebo krev sv. Jana, ale také čarovník, děravec či svatojánská bylina. Toto červené barvivo se jmenuje hypericin a je jednou z hlavních účinných látek třezalky. Třezalka tečkovaná se také využívala odpradávna při péči o pokožku, při ošetřování nebo na ztuhlé svalstvo.

Jak třezalku zařadit do každodenní rutiny
Třezalka je dnes dostupná ve formách, které umožňují pohodlné každodenní použití a přitom zachovávají vše, čeho si na ní předkové cenili.
Hydrolát z třezalky BIO
Odráží se na vaší pleti neustálý stres a vypadá starší, vyčerpaná nebo podrážděná? BEWIT Hydrolát z třezalky vaši pokožku ukonejší, podpoří a navrátí jí mladistvou záři. Vytváří ochranný štít proti škodlivým vlivům, zmírní projevy únavy a vyhladí jemné linky. Pleť bude hladší na dotek a svěžejší na pohled a díky zklidňujícím účinkům třezalky přinese uvolnění i přepracované mysli.
Hydrolát je šetrný ke všem typům pleti, včetně té citlivé, suché a problematické. V péči o pleť ho použijete jako toner po čištění: nejprve odličte a vyčistěte pleť, poté aplikujte hydrolát a do navlhčené pokožky vmasírujte BEWIT veganské kolagenové sérum a následně pleťový krém. Funguje také jako základ před nanášením třezalkového oleje, protože do takto připravené pokožky se olej lépe vstřebá. Při péči o vlasy hydrolát vmasírujte do umyté vlasové pokožky, nebo ho aplikujte jako bezoplachový kondicionér do vlhkých či suchých konečků. Pro osvěžení a hydrataci vlasů využijte hydrolát kdykoliv během dne.
BIO třezalkový olej, olejový macerát
Dostala vaše pokožka nebo svaly pořádně zabrat? BEWIT BIO třezalkový olej vzniká pomalým louhováním čerstvé, ručně sbírané třezalky z beskydské přírody ve slunečnicovém oleji, při kterém se účinné látky přirozeně uvolní do základu. Výsledkem je tišící a hojivý přípravek s charakteristicky jantarovou až načervenalou barvou, která pochází právě z hypericinu obsaženého v květech. Tento přirozený barevný rozdíl je výsledkem konkrétních podmínek během sklizně a procesu macerace. Nehledě na sytost barvy si olej z třezalky zachovává všechny své účinné látky a terapeutické vlastnosti.
Olej zklidňuje a vyživuje pokožku po opalování, pomáhá při regeneraci drobných kožních nedokonalostí a uvolňuje napětí unavených a přetížených svalů. Je obohacen o vitamin E s přirozeným anti-agingovým účinkem a je vhodný pro všechny typy pleti, včetně té velmi citlivé.
Před nanesením olej protřepejte a naneste na čistou, vlhkou pokožku. Ideálně pokožku nejprve navlhčete hydrolátem, do takto připravené pleti se pak olej krásně vsákne a lépe absorbuje účinné látky. Kvůli fotosenzitivitě se nanáší vždy večer nebo po slunění a před pobytem na slunci by se používat neměl.
Co si z článku zapamatovat?
Třezalka tečkovaná se po staletí sbírala v době letního slunovratu, kdy dosahuje nejvyšší koncentrace účinných látek, a právě proto nese název svatojánská bylina. Za tímto zvykem nestojí jen lidová tradice, ale i zcela praktický základ, který potvrzuje moderní bylinkářství.
Třezalku dnes najdete v mnoha podobách od čajů a tinktur až po kosmetické přípravky. V péči o pleť a tělo vynikají zejména dvě formy: hydrolát jako jemný každodenní toner pro pleť i vlasy a olejový macerát jako tišící péče pro pokožku po opalování a unavené svaly. Obě formy se přitom dají krásně kombinovat a jejich účinek se vzájemně umocňuje.
Často kladené dotazy o třezalce tečkované
Proč se třezalce říká svatojánská bylina?
Protože se tradičně sbírala kolem svátku sv. Jana, 24. června, kdy dosahuje vrcholu kvetení a zároveň nejvyšší koncentrace účinných látek. Tento svátek je úzce spojen s letním slunovratem a byl po staletí považován za výjimečný čas pro sběr léčivých rostlin. Třezalka byla vždy tou nejvýznamnější z nich.
Jaký je rozdíl mezi hydrolátem a olejem z třezalky?
Hydrolát je jemná květová voda vhodná jako pleťový toner nebo jako bezoplachový kondicionér na vlasy. Olejový macerát je ideální pro pokožku i svaly, večerní péči i jako olej po opalování. Obě formy se dají kombinovat a vzájemně umocňují svůj účinek.
Může třezalkový hydrolát nebo olej způsobit citlivost na slunce?
Olejový macerát by se neměl nanášet před pobytem na slunci, vždy až po něm, ideálně večer. Po nanesení je vhodné zůstat nejméně 24 hodin ve stínu. Hydrolát při velmi vysokých dávkách může citlivost na sluneční záření zvýšit, při standardním použití jako pleťový toner je však bezpečný.
Proč má třezalkový olej červenou barvu?
Za charakteristickou jantarovou až načervenalou barvu třezalkového oleje je zodpovědný hypericin, přírodní barvivo obsažené v květech třezalky.
Lze hydrolát a olej z třezalky kombinovat?
Ano, obě formy se vzájemně doplňují. Hydrolát naneste jako první krok na čistou pleť, abyste pleť hydratovali a připravili na následnou péči. Do takto navlhčené pokožky se pak třezalkový olej lépe vstřebá.
