Historie

Pískavice řecké seno je bylina známá již tisíce let. Ačkoliv je tato bylina původem z Asie, stala se velmi oblíbenou především v oblasti jižní Evropy, jak je zřejmé již z jejího názvu. Řecké seno se jí říká, protože ji staří Řekové a Římané používali jako krmivo pro dobytek. Vypozorovali však, že u zvířat krmených pískavicí došlo ke zvýšení dojivosti. Na doporučení “otce medicíny“ Hippokrata, byla pískavice, pro své účinky, předepisována především ženám po porodu. Napomáhala jim ke zvýšení laktace a s harmonizací poporodního stavu. Dále byla předepisována ženám, které trpěli bolestivou menstruací. Oblíbenost si získala také u starých Egypťanů, kteří její semena přidávali do svých tradičních jídel. Zbylé listy této rostliny byly součástí egyptského kadidla Kuphi, jehož svatý kouř tvořil neodmyslitelnou součást fuminačních a balzámovacích rituálů. Semana pískavice byly nalezeny také v hrobce samotného Tutanchamona.

Původ a pěstování

Tato jednoleté bylina je původem z Asie. V dnešní době je pěstována především v Indii a Číně. Pískavice dorůstá do výšky jednoho metru a kvete sněhově bílými či jemně žlutými květy. Plodem této rostliny je lusk, ve kterém jsou uložena jedlá semena.

Složení a vlastnosti

V závislosti na svém složení a množstvím obsažených biologicky aktivních látek, je pískavice všestrannou bylinou.

Přirozeně bezlepková superpotravina.

Návod k použití

Pískavice je známá pro své typické aroma připomínající libeček či celer. Lze ji použít při pečení chleba a různého slaného pečiva, kterému dodává zajímavou chuť. Je vhodným dochucovadlem rybích, zeleninových a dalších pokrmů.

Původ

Indie