Jojobový olej se získává lisováním semen simondsie čínské (jojoby
čínské), někdy označované rovněž jako pouštní ořech. Přestože se
nazývá čínská, z této země nepochází. Jsou to plody stálezeleného
dlouhověkého keře, který dorůstá do výšky zhruba 3 m a pěstuje se
převážně v Mexiku, Arizoně, Izraeli, Austrálii, Argentině, Peru a Indii,
tedy v teplých oblastech. Semena jsou asi 10 až 15 mm dlouhá a svým
tvarem připomínají žalud.
Díky svému chemickému složení prakticky nežlukne a při správném
skladování má dlouhodobou trvanlivost. Jojobový olej bývá označován jako
olej, ale z chemického hlediska je to spíš vosk, přestože je při
pokojové teplotě tekutý. Je čirý a má zlatožlutou barvu. Má neutrální
vůni, proto bývá často používán při vytváření směsí
s esenciálními oleji. UV faktor 4. Používá se v kosmetice a při
masážích. Je vhodný pro jakýkoliv typ pleti. Velice dobře se roztírá,
má výbornou vstřebatelnost a na pokožce zanechává příjemný hedvábný
mat, pokožka zůstává vláčná a elastická.
Tento olej byl využíván odpradávna indiány, zejména Apači. Indiánské
ženy jej používaly pro usnadnění porodu a jako podporu při hojení jizev a
pro vyhlazení pleti.
Nepoužívá se jako potravina.
Bod tuhnutí je přibližně 12 °C.
Objemová hustota při 20 °C je cca 0,864 g/cm3.
Hlavní složky: vosky z dlouho – řetězcových (18–22) mastných
kyselin a alkoholů, mastné kyseliny – především gadolejová (C20:1) cca
70%, eruková (C22:1) cca 15% a olejová (C18:1) cca 12%, vitamíny,
lecitin.
Český botanický název: Jojoba čínská
Anglický název: Jojoba
Latinský název: Simmondsia chinensis
Země původu: Indie