Jojobový olej se získává lisováním semen simondsie čínské (jojoby čínské), někdy označované rovněž jako pouštní ořech. Přestože se nazývá čínská, z této země nepochází. Jsou to plody stálezeleného dlouhověkého keře, který dorůstá do výšky zhruba 3 m a pěstuje se převážně v Mexiku, Arizoně, Izraeli, Austrálii, Argentině, Peru a Indii, tedy v teplých oblastech. Semena jsou asi 10 až 15 mm dlouhá a svým tvarem připomínají žalud.

Díky svému chemickému složení prakticky nežlukne a při správném skladování má dlouhodobou trvanlivost. Jojobový olej bývá označován jako olej, ale z chemického hlediska je to spíš vosk, přestože je při pokojové teplotě tekutý. Je čirý a má zlatožlutou barvu. Má neutrální vůni, proto bývá často používán při vytváření směsí s esenciálními oleji. UV faktor 4. Používá se v kosmetice a při masážích. Je vhodný pro jakýkoliv typ pleti. Velice dobře se roztírá, má výbornou vstřebatelnost a na pokožce zanechává příjemný hedvábný mat, pokožka zůstává vláčná a elastická.

Tento olej byl využíván odpradávna indiány, zejména Apači. Indiánské ženy jej používaly pro usnadnění porodu a jako podporu při hojení jizev a pro vyhlazení pleti.

Nepoužívá se jako potravina.

Bod tuhnutí je přibližně 12 °C.

Objemová hustota při 20 °C je cca 0,864 g/cm3.

Hlavní složky: vosky z dlouho – řetězcových (18–22) mastných kyselin a alkoholů, mastné kyseliny – především gadolejová (C20:1) cca 70%, eruková (C22:1) cca 15% a olejová (C18:1) cca 12%, vitamíny, lecitin.

Český botanický název: Jojoba čínská
Anglický název: Jojoba
Latinský název: Simmondsia chinensis
Země původu: Indie